|
|
Nesportovní témata ve studiích ČT sport a TV Nova během MS ve fotbale 2022
Bartošek, Martin ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Bakalářská práce Nesportovní témata ve studiích ČT sport a TV Nova během mistrovství světa ve fotbale 2022 se zabývá nesportovními či mimosportovními tématy v předzápasových studiích ČT sport a TV Nova během mistrovství světa ve fotbale v Kataru 2022. Zvolená dvojice médií představuje jediné vlastníky vysílacích práv pro mistrovství světa ve fotbale 2022 v České republice. Zároveň jde o srovnání sportovního vysílání veřejnoprávní a komerční televize. Sledovaným obdobím je celý průběh šampionátu, tedy všechna předzápasová studia obou stanic od 20. listopadu 2022 do 18. prosince 2022. Teoretická část zkoumá postavení sportu a zejména fotbalu v médiích. Věnuje se vybraným mimosportovním tématům v historii sportovní žurnalistiky a fotbalovému mistrovství světa v Kataru. Kvantitativní obsahová analýza identifikuje a porovnává celkový časový poměr debaty nesportovní tématech se zbytkem sportovní diskuze. Dále sleduje výskyt a četnost těchto témat na obou stanicích. Kvalitativní obsahová analýza se pokouší o popis průběhu nesportovních debat a pokouší se hledat rozdílné či shodné přístupy v jejich vedení.
|
|
|
Mediální pokrytí Mistrovství světa ve fotbale v Kataru 2022 na ČT sport
Březina, Jakub ; Turková, Kateřina (vedoucí práce) ; Langer, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá jednou z nejvýznamnějších globálních sportovních událostí. Konkrétně zkoumá mediální pokrytí Mistrovství světa ve fotbale v Kataru 2022 na ČT sport. Cílem této bakalářské práce je za pomocí dvou dílčích kvantitativních obsahových analýz zjistit, jaký prostor byl fotbalovému MS v roce 2022 věnován na kanálu ČT sport v období od 14. listopadu 2022 do 25. prosince 2022 (tedy týden před zahájením šampionátu a týden po jeho skončení), jestli se na ČT sport dává v 46 předzápasových studiích, které se týkají odvysílaných utkání světového šampionátu v Kataru, větší prostor převážně favoritům zápasu či mají všechny týmy prostor podobný a jestli se v předzápasových studiích ČT sport poukazuje na kontroverzní pozadí světového šampionátu v Kataru 2022 a pokud ano, tak v jakém tematickém kontextu. Výsledky analýzy programu ČT sport ukázaly, že z 1 136 odvysílaných pořadů ve vymezeném období, bylo 395 pořadů zaměřeno na zkoumaný šampionát. Z toho vyplývá, že ve zkoumaném období bylo přesně 30 % odvysílaných pořadů zaměřeno přímo na dění šampionátu v Kataru. Na základě analýzy 46 předzápasových studiích lze tvrdit, že ve více jak polovině (konkrétně 24) předzápasových studiích na ČT sport byl větší prostor věnován favoritovi zápasu. Na kontroverzní pozadí světového šampionátu v...
|
|
|
Al-Džazíra versus Al-Arabíja: mediální soupeření katarské a saúdské vládnoucí rodiny na pozadí války v Libanonu v létě 2006
Kužvart, Jan ; Přikryl, Pavel (vedoucí práce) ; Makariusová, Radana (oponent)
Diplomová práce "Al-Džazíra versus al-Arabíja - Mediální soupeření katarské a saúdské vládnoucí rodiny na pozadí války v Libanonu v létě 2006" pojednává o dvou domácích arabských satelitních televizích - katarské al-Džazíře a saúdské al-Arabíje - a způsobu, jakým pojaly své zpravodajství o válce v Libanonu v roce 2006. Jejich zpravodajství přitom zasazuje do rámce mocenského soupeření katarské a saúdské vládnoucí rodiny. Práce zkoumá celou řadu témat, například roli médií v zahraniční politice Kataru a Saúdské Arábie, způsob použití médií ve velmocenském souboji těchto dvou států a v zajištění stability jejich režimů a regionálního vlivu. Ústředním teoretickým konceptem práce je arabský mediální model, skrze nějž se promítají zájmy vládnoucích rodin Kataru a Saúdské Arábie do jimi ovládaných médií.
|
|
|
Povstání v Libyi: "Al-Džazíra efekt"
Hanzal, Jaromír ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce Povstání v Libyi: "Al-Džazíra efekt" zkoumá prostřednictvím kvantitativní analýzy vztah českých tištěných médií k arabské zpravodajské síti Al-Džazíra. Úvodní teoretická část práce je rozdělena do třech oddílů. V prvním oddílu autor Al-Džazíru představuje jako významného hráče na regionálním i globálním trhu zpravodajských televizí. Druhý oddíl shrnuje poznatky o dvou zajímavých fenoménech, které nejsou v odborné literatuře jednoznačně vnímány - tzv. "CNN efektu" a "Al-Džazíra efektu". Třetí oddíl pak reflektuje dosavadní kvantitativní výzkumy, které se zpravodajstvím Al-Džazíry zabývaly. Jádro práce spočívá v samotném kvantitativním výzkumu. Autor se zaměřil na klíčové události, u kterých bylo možné předpokládat zvýšený výskyt zmínek o Al-Džazíře. Proto byla v práci zkoumána dvě dvanáctiměsíční období, ve kterých mezinárodní zpravodajství informovalo o událostech spojených s teroristickými útoky na Světové obchodní centrum z 11. září 2001, resp. o vývoji protirežimních povstání na Blízkém východě a v severní Africe souhrnně označovaných jako tzv. arabské jaro v roce 2011. Desetiletý odstup mezi oběma obdobími autorovi umožnil zaměřit se zejména na posun, k němuž ve vztahu k Al-Džazíře u českých tištěných médií došlo. Sledován byl i vývoj v práci českého tisku s Al-Džazírou jako...
|
|
|
Breaking free from the dominance and establishing independent policy: The analysis of Saudi-Qatari relations and its implications on the region of the Persian Gulf
Denk, Matěj ; Daniel, Jan (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Ústředním tématem diplomové práce Vymanění se z nadvlády a ustanovení nezávislé politiky: Analýza saúdsko-katarských vztahů a jejich dopad na oblast Perského zálivu je popis historického vývoje bilaterálních vztahů mezi Královstvím Saúdské Arábie a Státem Katar. Tyto vztahy jsou následně analyzovány na základě teorií formování aliancí, zkoumání zahraniční politiky států Blízkého východu a severní Afriky a mezinárodních hierarchií. Cílem práce je objasnit, jak byl Katar schopen vymanit se z podřízené pozice v rámci hierarchického vztahu se Saúdskou Arábií. Oproti předchozímu výzkumu, který dává konec hierarchie do souvislosti s krizí v dominantním státě, se tato práce zabývá možností vymanění se z podřízeného postavení na základě posílení vlastní pozice, k čemuž využívá danou případovou studii. Práce rozlišuje a přichází s návrhem klasifikace několika etap saúdsko - katarských vztahů, a každou z nich analyzuje na základě výše uvedených teorií. Nález studie podporuje prvotní hypotézu, že podřízený stát je schopen vymanit se ze své podřízenosti bez nutnosti krize v dominantním státě, ale pouze při splnění několika specifických předpokladů, zejména příznivé situace v regionu i ve světě, možnosti využít rozsáhlé zdroje, odhodlání a schopnosti politického vedení země a proaktivní zahraniční politiky,...
|
|
|
Britská reakce na události arabského jara v kontextu vztahů Spojeného království se státy v Perském zálivu
Fričová, Kateřina ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce pod názvem Britská reakce na události arabského jara v kontextu vztahů Spojeného království se státy v Perském zálivu se zabývá dopadem, který měly události revolučního roku 2011, známé jako arabské jaro, na bilaterální spolupráci Spojeného království s Bahrajnem, Katarem, Spojenými arabskými emiráty a Ománem. Text za pomoci kvalitativní obsahové analýzy rozebírá, jak dění v Perském zálivu ve svých oficiálních prohlášeních reflektovali přední britští představitelé a členové koaliční vlády Davida Camerona. Ti totiž ve svém koaličním programu slibovali liberálně-konzervativní přístup k zahraniční politice, ale zároveň proklamovali snahy prohloubit vlastní vztahy se státy v Perském zálivu. Práce se tedy snaží zodpovědět, zda zřejmé dilema v podobě arabského jara vedlo Spojené království k přehodnocení tradičně vřelého přístupu ke státům v Perském zálivu a které oblasti spolupráce byly touto možnou změnou zasaženy nejvíce. Text se nejdříve soustředí na podobu britských bilaterálních vztahů se státy v Perském zálivu od počátku 70. let 20. století do roku 2010 a následně je věnován prostor také zahraničně-politickému směřování Spojeného království pod vládou Davida Camerona. Ve své finální části se pak práce zabývá reakcemi britských vládních představitelů na dění z roku 2011 a také...
|
|
|
Cultural Policy in Qatar and the Question of Identity
Nízka, Zuzana ; Ondráš, František (vedoucí práce) ; Ťupek, Pavel (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá kultúrnou politikou Kataru a otázkou národnej identity. Hlavným cieľom bola analýza katarskej zahraničnej kultúrnej politiky a identifikácia jej základných pilierov, ktoré majú svetovej verejnosti pomôcť vytvoriť si predstavu o Katare, jeho kultúre a hodnotách. Teoretické východisko pre analýzu zahraničnej katarskej kultúrnej politiky predstavovali teórie verejnej diplomacie, kultúrnej diplomacie a nation brandingu, ktoré definujú praktické prínosy zahraničnej kultúrnej prezentácie pre štát. Teórie verejnej a kultúrnej diplomacie a nation brandingu takisto vymedzujú zásady úspešnej zahraničnej prezentácie, zdôrazňujú rovnocennú rolu vládnych a nevládnych aktérov v tomto procese a popisujú nástroje, ktoré najefektívnejšie pôsobia na cudzie publikum. Na všeobecnú časť diplomovej práce naväzuje vlastná analýza katarskej verejnej a kultúrnej diplomacie, ktorá začína opisom pilotných projektov kultúrnej diplomacie ako sú televízna stanica al-Džazíra alebo otvorenie veľkého vzdelávacieho areálu Eduation City. Následne si text všíma novej etapy katarskej kultúrnej politiky, ktorá je už podrobne koncepčne definovaná v národných rozvojových projektoch. Nakoľko sa práca zaoberá zahraničnou kultúrnou politikou Kataru, nemôže opomenúť reakcie svetových médií, medzinárodných...
|
|
|
Povstání v Libyi: "Al-Džazíra efekt"
Hanzal, Jaromír ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce Povstání v Libyi: "Al-Džazíra efekt" zkoumá prostřednictvím kvantitativní analýzy vztah českých tištěných médií k arabské zpravodajské síti Al-Džazíra. Úvodní teoretická část práce je rozdělena do třech oddílů. V prvním oddílu autor Al-Džazíru představuje jako významného hráče na regionálním i globálním trhu zpravodajských televizí. Druhý oddíl shrnuje poznatky o dvou zajímavých fenoménech, které nejsou v odborné literatuře jednoznačně vnímány - tzv. "CNN efektu" a "Al-Džazíra efektu". Třetí oddíl pak reflektuje dosavadní kvantitativní výzkumy, které se zpravodajstvím Al-Džazíry zabývaly. Jádro práce spočívá v samotném kvantitativním výzkumu. Autor se zaměřil na klíčové události, u kterých bylo možné předpokládat zvýšený výskyt zmínek o Al-Džazíře. Proto byla v práci zkoumána dvě dvanáctiměsíční období, ve kterých mezinárodní zpravodajství informovalo o událostech spojených s teroristickými útoky na Světové obchodní centrum z 11. září 2001, resp. o vývoji protirežimních povstání na Blízkém východě a v severní Africe souhrnně označovaných jako tzv. arabské jaro v roce 2011. Desetiletý odstup mezi oběma obdobími autorovi umožnil zaměřit se zejména na posun, k němuž ve vztahu k Al-Džazíře u českých tištěných médií došlo. Sledován byl i vývoj v práci českého tisku s Al-Džazírou jako...
|
|
|
Al-Džazíra versus Al-Arabíja: mediální soupeření katarské a saúdské vládnoucí rodiny na pozadí války v Libanonu v létě 2006
Kužvart, Jan ; Přikryl, Pavel (vedoucí práce) ; Makariusová, Radana (oponent)
Diplomová práce "Al-Džazíra versus al-Arabíja - Mediální soupeření katarské a saúdské vládnoucí rodiny na pozadí války v Libanonu v létě 2006" pojednává o dvou domácích arabských satelitních televizích - katarské al-Džazíře a saúdské al-Arabíje - a způsobu, jakým pojaly své zpravodajství o válce v Libanonu v roce 2006. Jejich zpravodajství přitom zasazuje do rámce mocenského soupeření katarské a saúdské vládnoucí rodiny. Práce zkoumá celou řadu témat, například roli médií v zahraniční politice Kataru a Saúdské Arábie, způsob použití médií ve velmocenském souboji těchto dvou států a v zajištění stability jejich režimů a regionálního vlivu. Ústředním teoretickým konceptem práce je arabský mediální model, skrze nějž se promítají zájmy vládnoucích rodin Kataru a Saúdské Arábie do jimi ovládaných médií.
|
|
|
Vliv poklesu cen ropy a zemního plynu od roku 2014 na katarskou ekonomiku
Šamánek, Ondřej ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Hasík, Gabriel (oponent)
Bakalářská práce se zaobírá vlivem pádu cen ropy a zemního plynu, který postihl svět v červnu roku 2014, na ekonomiku Kataru. Hlavním cílem práce je zjistit, jak a do jaké míry pokles cen zmíněných komodit ovlivnil ekonomické ukazatele a chování státu i jednotlivých firem operujících v postihnutém odvětví. Zvolený problém je řešen pomocí metody časové komparace, u níž jsou hodnoty relevantních ekonomických ukazatelů porovnány před a po krizi, či vypracovanou případovou studií, u které je situace analyzována na příkladu katarské firmy operující v postiženém odvětví. Ze zkoumání vyplývá, že pád cen ropy a zemního plynu na ekonomiku Kataru vliv měl. Země se rok po snížení cen potýkala se snížením HDP či propadem rozpočtového salda, postižená firma v odvětví zase vykazovala pokles počtu udělených zakázek či rekordní množství zrušených výběrových řízení. Závěry z práce vyplývající lze do jisté míry užít i na ostatní ropné exportéry Perského zálivu, kteří s Katarem sdílejí podobné rysy.
|
host ::
RSS.